Národní seminář informačního vzdělávání

V Brně se od 6. 6.- 9. 6. uskuteční šestý ročník Národního semináře informačního vzdělávání pořádaný Kabinetem informačních studií a knihovnictví (KISK). Témata jsou různorodá, ale pro učitele se jeví zajímavě hlavně čtyři okruhy témat:

  • Technologie ve vzdělávání
  • Didaktika a metodika informačního vzdělávání
  • Mediální gramotnost
  • Výzkumy v informačním vzdělávání

Registrace je bezplatná, můžete se na Filozofickou fakultu stavit kdykoli v průběhu konference a něco si poslechnout. Pokud chcete na workshopy nebo na exkurze, tak kapacity se plní a je vhodné se přihlásit a registrovat na ně hned. Zkuste se podívat do programu.

Pokud přijet nemůžete nebo nechce, nabízíme stream (experimentální údajně nefungující v Opeře a Firefoxu) z níže uvedených bloků přednášek. V rozumném čase by se pak měl objevit také záznam, takže pokud někoho chcete slyšet, tak nemusíte zoufat, že právě učíte nebo máte jiný program.

Protože téma, které mám na starosti je edTechové, dovolím si k programu několik slov. Jsou zde dvě přednáškové sekce:

  • MOOC po česku mapuje různé české přístupy k MOOC a to očima jejich reálných tvůrců a provozovatelů. Jde tedy o poměrně unikátní české sdílení zkušeností, toho co funguje i nefunguje v akademickém světě, komerční sféře i neziskovkách. Téma se budeme snažit pojmout více prakticky než teoreticky.
  • Střípky z digitálního kurátorství směřují k tématu pedagogicky velice zajímavému, které je rozkročeno od základních škol po celoživotní vzdělávání. V rámci tohoto bloku bychom naopak rádi více teoreticky celé témata reflektovali a dali mu (snad i trochu překvapivé) perspektivy v rámci celého edTech vnímání vzdělávání.

Druhou část programu v oblasti technologií tvoří workshopy. Ty se zaměřují na čtení v papírové i elektronické podobě a jejich komparaci, případně na čtení osob nevidomých či slabozrakých na těchto zařízeních. Dále pak jsou zde aktivity v podobě tvorby interaktivních publikací nebo práce s iPadem v akademickém prostředí. Téma workshopů je tedy tabletově čtecí.

Třetí částí jsou exkurze, které účastníky zavedou do HumeLabu nebo do edTech laboratoře, kterou máme na KISKu vybudovanou. Měli by být dotykem vědy, ale především praktických a inspiračních možností současných technologií.

Poslední částí, které se dotýká edTech jsou meeting pointy (které nejsou v programu, ale srdečně na ně zvu). Ať již jde o presentace knih, které na KISKu v poslední době vznikli v oblasti vzdělávacích technologií, nebo o mapu teorií učení v kontextu technologií či o diskusi nad tím, kam se za poslední dva roky studijní profilace posunula.

Mezi výstupy z konference budou nejen záznamy a streamy, ale také konferenční sborník nebo různé tematické kurátorské balíčky, se kterými se potkáte také zde na blogu.

 

Streamované přednášky:

Pondělí, 6. června 16:00 – 17:30: Vzdělávání jako místo setkávání

1. Jakub Macek: Mediální a informační gramotnost

Mnohohlasnost online prostředí je již od 90. let vítána jako jeden ze zdrojů plurality vědění. Multiplikace zdrojů vědění však otevírá prostor nejen idealizovanému rozumu, ale i relativizaci hierarchií autorit, manipulaci a nejistotě. Jaké jsou důsledky takové situace? A jak má v polyfonní situaci vypadat funkční mediální a informační gramotnost?

2. Břetislav Svozil: Prostory vzdělávání

Příspěvek ředitele laboratorní školy Labyrinth hledá odpovědi na otázku, jak docílit toho, aby vzdělávání naplňovalo společenské potřeby 21. století. Spíše než metody a formy výuky se do popředí dostávají otázky spojené s rozmanitými prostory vzdělávání. Nelze opomenout ani propojování formálního a neformálního vzdělávání a propojování institucí.

3. Michal Lorenz: Zkušenosti uživatelů s kontexty, bariérami a použitím informací v informačním vzdělávání

Přednášející se v příspěvku zaměří na informační chování účastníků informačního vzdělávání, kdy bude porovnán systémově zaměřený a na uživatele zaměřený přístup k informačním potřebám. Dále budou představeny výsledky výzkumů perspektivy studentů a tutorů informačního vzdělávání, ale také studentské a lektorské zážitky při vyhledávání informací.

4. Pavlína Mazáčová: Učící knihovník a inkluzivní přístup k edukaci informační gramotnosti

Učící knihovník ve své praxi často pracuje s heterogenní třídou a žáky s různými vzdělávacími potřebami. Interakce s takovou třídou má svá specifika. Příspěvek se zaměřuje na základní deskripci inkluzivního přístupu k edukaci informační gramotnosti a nastiňuje pedagogické a didaktické koncepty vhodné k uplatnění v praxi informačního vzdělávání.

Úterý, 7. června 9:00 – 10:30: Inspiromat témat, metod a přístupů k informačnímu vzdělávání

1. Martin Krčál, Zuzana Teplíková: Zlepšování citační gramotnosti na středních školách – od teorie k praxi

Citování a plagiátorství je na středních školách diskutovaným tématem a to zejména v kontextu kvality odborných prací. Učitelé si uvědomují, že je nutné poskytnout žákům podporu v oblasti tvorby citací, ale tyto kompetence mnohdy sami nemají. V příspěvku tedy bude nastíněn model spolupráce škol a knihoven na rozvoji citační gramotnosti.

2. Jiří Kratochvíl: Efektivita předmětů informační gramotnosti pro doktorandy Lékařské fakulty MU

Příspěvek seznámí posluchače s podobou a obsahovou náplní kontaktní a e-learningové varianty předmětu „Získávání vědeckých informací“. Stěžejní částí příspěvku bude srovnání efektivity obou variant předmětu na základě srovnání spokojenosti doktorandů s kurzy, časové náročnosti vedení obou kurzů a měření dopadu výuky na znalosti doktorandů.

3. Lea Mentlíková: Herní myšlení: tajná ingredience ve vzdělávání teenagerů

Absolventka Informačních studií a knihovnictví a zároveň herní designérka v Court odf Moravia v příspěvku odkryje tajemství slova gamifikace a ukáže možnosti propojení knihovnictví, vzdělávání a herního myšlení. Ukázky konkrétního využití herních prvků ve vzdělávání budou mířit ke generaci Z, tedy teenagerům.

4. Eva Jandová, Pavlína Mazáčová: Možnosti rozvoje informační gramotnosti studentů MU

Příspěvek je věnován informačnímu vzdělávání v Ústřední knihovně FF MU. Účastníci se dozvědí nejen o jeho počátcích a plánech do budoucna – zodpovězeny budou také otázky, proč by informační vzdělávání měly provádět na univerzitách právě knihovny. Závěrem bude prezentována spolupráce univerzitních knihovníků s akademiky.

Úterý, 7. června 11:00 – 12:30: Celoživotní učení bez bariér

1. Milada Rabušicová, Lenka Kamanová, Kateřina Pevná: Knihovny jako prostor pro mezigenerační programy

Milada Rabušicová, Lenka Kamanová a Kateřina Pevná se zaměří na mezigenerační programy, které dnes představují výzvu pro řadu institucí fungujících ve veřejném prostoru. V příspěvku představí mezigenerační programy jako nástroj mezigeneračního učení a úžeji se zaměří na jejich využití v rámci možných aktivit knihovny.

2. Silvia Lukáčová: Reedukace odsouzených v kontextu informačních služeb knihoven

Příspěvek se zabývá jednou z cílových skupin, která je kvůli své životní situaci vystavena nejrůznějším bariérám, kam patří také bariéry informační. Silvia Lukáčová představí klíčové výstupy své disertační práce, v nichž se zaměří na využívání informačních zdrojů ve vzdělávání odsouzených ve výkonu trestu z pohledu informačních služeb knihoven.

3. Iva Zadražilová: Informační vzdělávání seniorů v knihovnách – metody, témata, výzkum

Jaký může být obsah vzdělávacích lekcí pro seniory? Co je zajímá, co chtějí najít? V jakých tématech se potřebují orientovat? A jak to všechno můžeme zjistit? Pokud budeme znát jejich informační chování a preference, můžeme připravit lekce přímo na míru této cílové skupiny.

4. Jana Folková, Marta Zonková: Knihovna Na Křižovatce: dobrá praxe inkluzivního informačního vzdělávání

Učící knihovník může v praxi čelit nejrůznějším výzvám, mezi které lze zařadit vzdělávání dětí s různými speciálními vzdělávacími potřebami. Studentky z Křižovatky se ve svém příspěvku zaměří na to, jak pracovat s heterogenní třídou a představí dobrou praxi Knihovny Na Křižovatce, výukového pracoviště Kabinetu informačních studií a knihovnictví.

Středa, 8. června 9:00 – 10:30: MOOC po česku

1. Richard Papík: Technologie v rozvoji rychločtení

Metody rychlého čtení mají řadů znaků informační gramotnosti. Jsou vhodným nástrojem nejen pro jakéhokoliv zájemce, ale zajímají mnohdy také informační pracovníky a knihovníky. Metody online učení na sebe převzali zejména rutinní tréninkové metody rozšíření zrakového rozpětí. Přednáška nabídne srovnání klasických, online i hybridních kurzů.

2. František Dalecký: Video v online vzdělávání: co víme, že funguje

Moderní online vzdělávání překračuje hranice jednoho formátu a je obvykle multimediální. Jeden formát obsahu však získal dominantní postavení – video. V přednášce se podíváme na příklady dobré praxe ze světa a rozebereme elementy, které tvoří základy úspěchu vzdělávacího videa. Přednáška se bude opírat o poznatky ze zahraničí a zkušenosti ze Seduo.

3. John Gealfow: Role knihoven v době online vzdělávání

Vzhledem k tomu, že informací je spíše nadbytek než nedostatek, je dnes stále těžší odlišit pravdivé informace od těch klamných. Dalším problémem je, že ačkoli nesou knihovny a univerzity důležitou roli na poli kvality informací, četba se stala neoblíbenou činností. Řešením mohou být online vzdělávací nástroje, kterým se bude přednáška věnovat.

4. Kateřina Hošková: Jak se dělá univerzitní MOOC – radosti a strasti vzdělávání stovek studentů současně

Příspěvek přiblíží zkušenosti s online vzděláváním na Masarykově univerzitě. Zaměří se na praktické zkušenosti z výuky e-learningového kurzu (Kurz práce s informacemi) určeného studentům všech fakult MU. Nejdříve bude stručně představen kurz, jeho forma a obsah, následně se bude příspěvek věnovat organizaci, komunikaci se studenty či zpětné vazbě.

Středa, 8. června 9:00 – 10:30: Střípky digitálního kurátorství

1. Bořivoj Brdička: Technologické desatero SKAV

Desatero o vzdělávání Stálé konference asociací ve vzdělávání (SKAV) je dokumentem, který jasně popisuje ty nejzákladnější principy, jež se všichni členové této organizace zavazují dodržovat a prosazovat. Budou vyloženy souvislosti, které jeho body mají s využitím vzdělávacích technologií.

2. Hana Tulinská: Makro a mikro kurátorství ve vzdělávání

Cílem příspěvku je představení sebeřízeného učení ve vzdělávání dospělých a jeho spojitosti s digitálním informačním kurátostvím, které je jednou z cest, jak z množství informací vytvářet dílčí smysluplné celky v pomyslné makro rovině, kdy zprostředkujeme digitální kolekce širšímu publiku, ale také mikro rovině, kdy je tvoříme pro osobní potřebu.

3. Michal Černý: Kurátorství vzdělávacího obsahu: mezi řádem a uměním

Zatímco při metadatovém popisu a tradiční kurátorské činnosti si vystačíme s unifikovanými nástroji pro popis podobnými, jako se užívají v digitálních knihovnách, při popisu vzdělávacích objektů je situace složitější. Formát SCORM řeší přenositelnost dat mezi vzdělávacími platformami, případně xAPI umožňující do LMS zařadit data z externích zdrojů.

4. Michal Konečný: Kompetenční model digitálního kurátora

Digitální kurátorství je obor rozvíjející se zejména v poslední dekádě. Kurátor musí být schopným digitálním knihovníkem, vyjednávačem, manažerem i analytikem. Z těchto kompetencí lze sestavit kompetenční model digitálního kurátora, který vznikl ve spolupráci s experty, zohledňuje aktuální potřeby a umožňuje snadněji definovat pracovní náplň.

 

Akce je financována Mezinárodním visegrádským fondem (IVF) VF03/2015Stg