Úvodní strana Seznam blogů Blogeři VIP blogy Registrovat se a založit nový blog

Co děláme v edTechu na KISKu o prázdninách

Na první pohled by to mohlo vypadat, že o prázdninách se na univerzitách ani na jiných školách nic zajímavého neděje. Všichni mají dovolenou, maximálně dobíhají zápočty a zkoušky a vše je tak nějak spící, čekajíce na konec srpna či začátek září.

Můj subjektivní pocit je ale skoro opačný – zatímco během semestru je většina energie napřena do výuky, péče o studenty a čtení různých seminárních a diplomových prací, tak prázdniny jsou časem, kdy je možné se nadechnout k novým zajímavým věcem. Tento příspěvek tak vlastně píšu především proto, že bych se rád podělil o věci, na které se může těšit širší veřejnost a které jsou s tím, jak pracujeme s edTechem na KISKu spojené. Tím je daný také výběr témat, takže poznámky jako je příprava na nový semestr nebo opravování úkolů prosím nečekejte.

NASIV

Od 6. – 9. 7. jsme pořádali konferenci Národní seminář informačního vzdělávání. Šlo o nový formát konference, která byla oproti předchozím pěti ročníkům více akademická a mnohem obsáhlejší. Celkem zde bylo 32 přednášek, 15 worskopů, tři druhy exkurzí a sedm témat, kterým se jednotlivé bloky věnovaly.

Ještě zkusím někam vytáhnout širší reflexi edTechové části, která se dotýkala především MOOC kurzů v českém prostředí a digitálního informačního kurátorství. Můj celkový dojem je veskrze pozitivní. Pokud chcete nasát něco z těchto dvou témat, zkuste se podívat na balíček ve Scoop.it a případně si ho profiltrovat. Je to zatím polotovar, ale třeba se vám bude hodit.

Z hlediska KISKu byla konference zajímavá jak tématy a přednášejícími nebo středoevropským kontextem, ale také tím, že ji do velké míry organisovali studenti. Zvládli to výborně a patří jim velký dík. Záznamy z přednášek budou k dispozici v srpnu.

Srpnový týden edTechu

Neradi bychom si svá témata, postřehy, technologie či schopnosti nechávali jen pro sebe. KiskEd, což je původně studentský projekt připravil Srpnový týden edTechu. V týdnu od 22. – 26. 8. se můžete zúčastnit jednoho z osmi celodenních seminářů na nějaké edTech téma – od  Jak vyrábět multimediální a interaktivní učebnice či pracovní listy  až po Práce s tabletem  pro začátečníky.

Počet míst je omezen, takže se můžete hlásit a těšit.

Koordinátor ICT a další kurzy

S tím souvisí také další kurzy pro veřejnost. Především bych chtěl nalákat na Koordinátora ICT, který poběží od září cca do května a který vede k zisku certifikátu pro výkon specializované pozice. Pokud jste z Brna nebo vám nevadí na soboty dojíždět, tak se s vámi budu rád potkávat. Kurz prochází dílčími změnami, aby byl příjemnější a přínosnější. Přihlašovat se už můžete, případně alespoň číst skripta ke kurzu na první a druhý semestr.

Současně na téměř každý měsíc v roce nabízí alespoň jedno odpolední setkání (kurz) nad nějakým tématem. Pokud máte zájem, zkuste se podívat na nabídku.

Kurz práce s informacemi

Od září startuje nový Kurz práce s informacemi. Představuje určitého průvodce po světě informací, především se zřetelem na schopnost vymyslet vlastní odborný text, najít k němu zdroje a adekvátně jej publikovat. Zatím šlo o kurz uzavřený v ISu, takže dostupný jen pro studenty MU a volně veřejně dostupná byla jen skripta. To se nyní změní – revizí prochází jak témata, tak také cíle kurzu. Vše bude mít podobu webových stránek, které bude moci využívat každý. Pokud tedy budete plánovat zařazení informačního vzdělávání do výuky nebo se v této oblasti sami chcete zdokonalit, pak bude kurz zajímavou nabídkou také pro vás. Startuje okolo 20. září.

Pokud vás bude zajímat etnologie vzniku kurzu, pak sledujte hastagy  #KPI a #edTech, nejen na mém Twitteru. Nutno říci, že inovace táhnou naši studenti, z čehož mám velkou radost.

Vzdělávací technologie

Další věc, kterou chcete otevřít pro veřejnost, je kurz Vzdělávací technologie. Je postavený v Moodle a nabízí pohled jak na technologie a jejich podstatu, tak také na praktické kompetence v oblasti tvorby vzdělávacích materiálů, digitálních vzdělávacích objektů atp. Je postavený kurátorsky, při studiu bude potřeba budovat si vlastní PLE a rádi bychom do něj zanesli prvky konektivismu.

Pokud chcete, můžete se připojit – nenabízíme certifikáty ani nic podobného, jen možnost sebevzdělávání a spolupráce s dalšími podobnými nadšenci. Start je opět okolo 20. září.

Model vzdělávacích teorií v kontextu edTechu a filosofie výchovy

Modelů vztahu vzdělávacích teorií a technologií je na internetu poměrně hodně, ale přiznám se, že se mi žádný příliš nelíbí, takže jsem se rozhodl, že zkusím navrhnout něco vlastního. První věc, která je po mém soudu důležitá je filosofické východisko dané teorie a pak konkrétní nástroje, které se v ní promítají. A protože nejsme pracoviště ani pedagogické ani andragogické, spojil jsem obojí dohromady.

V budoucnosti bude pod každou teorií proklik na balíček zajímavých materiálů, webů, textů atp., který bude asi ve Scoop.it. Ale na to zatím nebyl příliš čas a zřejmě si to počká na semestr. A asi o něm i více ještě na RVP napíšu.

Pokud si chceme model prohlédnout, doporučuji si ho stáhnout, velikostně není úplně skladný.

Manuál

Během léta by se měl objevit manuál edTechu na KISKu, co je brožurka, která by měla trochu rekapitulovat, kdo co dělá, jaké máme studenty, knihy, výzkumné záměry, předměty, technologie, atp. Zatím nemohu úplně moc prozrazovat, snad kromě myšlenkové mapy. Motivací je to, že aktivit na našem malinkatém oddělení je tolik, že je sami obtížně dáváme do kontextu a i pro případné zájemce o studium nebo spolupráci to nemusí vnímat úplně jednoduše.

Knihy

V akademickém prostředí je léto především dobou psaní knih a článků, takže v tomto ohledu nejsme výjimkou. Přesný počet toho, co se píše je trochu rozmazaný, ale lze prozradit, že v nakladatelství je kniha o vzdělávání sebe sama s technologiemi, dopsaná je monografie o informačních systémech ve vzdělávání, učebnice o tvorbě digitálních vzdělávacích objektů a na cestě jsou i další zajímavé knihy (třeba o bezpečnosti, informačním vzdělávání nebo o designovém myšlení pro učitele). Jakkoli je slibování knížek vždycky trochu ošemetné, věřím, že alespoň tři až čtyři knihy z léta jistě budou.

Závěrečné drobečky

29. 6. proběhlo Odpoledne webinářového vzdělávání. Záznamy budou snad do čtrnácti dní. Stěhujeme se – a zatím není úplně přesně jasné kam, jen že na Arna Nováka nás dva roky nenajdete. Možná bude nějaký malý online projekt jako překvapení.

Jakkoli jsem studenty nezmiňoval všude, je třeba říci, že skoro všude – různou mírou – jsou, což je asi největší odměna, kterou může studijní profilace přinášet. To, že se nemalá část z nich rozhodne, že vymění léto za… třeba za inovaci kurzů, pomoc na konferenci nebo sazbu plakátů.


Národní seminář informačního vzdělávání

V Brně se od 6. 6.- 9. 6. uskuteční šestý ročník Národního semináře informačního vzdělávání pořádaný Kabinetem informačních studií a knihovnictví (KISK). Témata jsou různorodá, ale pro učitele se jeví zajímavě hlavně čtyři okruhy témat:

  • Technologie ve vzdělávání
  • Didaktika a metodika informačního vzdělávání
  • Mediální gramotnost
  • Výzkumy v informačním vzdělávání

Registrace je bezplatná, můžete se na Filozofickou fakultu stavit kdykoli v průběhu konference a něco si poslechnout. Pokud chcete na workshopy nebo na exkurze, tak kapacity se plní a je vhodné se přihlásit a registrovat na ně hned. Zkuste se podívat do programu.

Pokud přijet nemůžete nebo nechce, nabízíme stream (experimentální údajně nefungující v Opeře a Firefoxu) z níže uvedených bloků přednášek. V rozumném čase by se pak měl objevit také záznam, takže pokud někoho chcete slyšet, tak nemusíte zoufat, že právě učíte nebo máte jiný program.

Protože téma, které mám na starosti je edTechové, dovolím si k programu několik slov. Jsou zde dvě přednáškové sekce:

  • MOOC po česku mapuje různé české přístupy k MOOC a to očima jejich reálných tvůrců a provozovatelů. Jde tedy o poměrně unikátní české sdílení zkušeností, toho co funguje i nefunguje v akademickém světě, komerční sféře i neziskovkách. Téma se budeme snažit pojmout více prakticky než teoreticky.
  • Střípky z digitálního kurátorství směřují k tématu pedagogicky velice zajímavému, které je rozkročeno od základních škol po celoživotní vzdělávání. V rámci tohoto bloku bychom naopak rádi více teoreticky celé témata reflektovali a dali mu (snad i trochu překvapivé) perspektivy v rámci celého edTech vnímání vzdělávání.

Druhou část programu v oblasti technologií tvoří workshopy. Ty se zaměřují na čtení v papírové i elektronické podobě a jejich komparaci, případně na čtení osob nevidomých či slabozrakých na těchto zařízeních. Dále pak jsou zde aktivity v podobě tvorby interaktivních publikací nebo práce s iPadem v akademickém prostředí. Téma workshopů je tedy tabletově čtecí.

Třetí částí jsou exkurze, které účastníky zavedou do HumeLabu nebo do edTech laboratoře, kterou máme na KISKu vybudovanou. Měli by být dotykem vědy, ale především praktických a inspiračních možností současných technologií.

Poslední částí, které se dotýká edTech jsou meeting pointy (které nejsou v programu, ale srdečně na ně zvu). Ať již jde o presentace knih, které na KISKu v poslední době vznikli v oblasti vzdělávacích technologií, nebo o mapu teorií učení v kontextu technologií či o diskusi nad tím, kam se za poslední dva roky studijní profilace posunula.

Mezi výstupy z konference budou nejen záznamy a streamy, ale také konferenční sborník nebo různé tematické kurátorské balíčky, se kterými se potkáte také zde na blogu.

 

Streamované přednášky:

Pondělí, 6. června 16:00 – 17:30: Vzdělávání jako místo setkávání

1. Jakub Macek: Mediální a informační gramotnost

Mnohohlasnost online prostředí je již od 90. let vítána jako jeden ze zdrojů plurality vědění. Multiplikace zdrojů vědění však otevírá prostor nejen idealizovanému rozumu, ale i relativizaci hierarchií autorit, manipulaci a nejistotě. Jaké jsou důsledky takové situace? A jak má v polyfonní situaci vypadat funkční mediální a informační gramotnost?

2. Břetislav Svozil: Prostory vzdělávání

Příspěvek ředitele laboratorní školy Labyrinth hledá odpovědi na otázku, jak docílit toho, aby vzdělávání naplňovalo společenské potřeby 21. století. Spíše než metody a formy výuky se do popředí dostávají otázky spojené s rozmanitými prostory vzdělávání. Nelze opomenout ani propojování formálního a neformálního vzdělávání a propojování institucí.

3. Michal Lorenz: Zkušenosti uživatelů s kontexty, bariérami a použitím informací v informačním vzdělávání

Přednášející se v příspěvku zaměří na informační chování účastníků informačního vzdělávání, kdy bude porovnán systémově zaměřený a na uživatele zaměřený přístup k informačním potřebám. Dále budou představeny výsledky výzkumů perspektivy studentů a tutorů informačního vzdělávání, ale také studentské a lektorské zážitky při vyhledávání informací.

4. Pavlína Mazáčová: Učící knihovník a inkluzivní přístup k edukaci informační gramotnosti

Učící knihovník ve své praxi často pracuje s heterogenní třídou a žáky s různými vzdělávacími potřebami. Interakce s takovou třídou má svá specifika. Příspěvek se zaměřuje na základní deskripci inkluzivního přístupu k edukaci informační gramotnosti a nastiňuje pedagogické a didaktické koncepty vhodné k uplatnění v praxi informačního vzdělávání.

Úterý, 7. června 9:00 – 10:30: Inspiromat témat, metod a přístupů k informačnímu vzdělávání

1. Martin Krčál, Zuzana Teplíková: Zlepšování citační gramotnosti na středních školách – od teorie k praxi

Citování a plagiátorství je na středních školách diskutovaným tématem a to zejména v kontextu kvality odborných prací. Učitelé si uvědomují, že je nutné poskytnout žákům podporu v oblasti tvorby citací, ale tyto kompetence mnohdy sami nemají. V příspěvku tedy bude nastíněn model spolupráce škol a knihoven na rozvoji citační gramotnosti.

2. Jiří Kratochvíl: Efektivita předmětů informační gramotnosti pro doktorandy Lékařské fakulty MU

Příspěvek seznámí posluchače s podobou a obsahovou náplní kontaktní a e-learningové varianty předmětu „Získávání vědeckých informací“. Stěžejní částí příspěvku bude srovnání efektivity obou variant předmětu na základě srovnání spokojenosti doktorandů s kurzy, časové náročnosti vedení obou kurzů a měření dopadu výuky na znalosti doktorandů.

3. Lea Mentlíková: Herní myšlení: tajná ingredience ve vzdělávání teenagerů

Absolventka Informačních studií a knihovnictví a zároveň herní designérka v Court odf Moravia v příspěvku odkryje tajemství slova gamifikace a ukáže možnosti propojení knihovnictví, vzdělávání a herního myšlení. Ukázky konkrétního využití herních prvků ve vzdělávání budou mířit ke generaci Z, tedy teenagerům.

4. Eva Jandová, Pavlína Mazáčová: Možnosti rozvoje informační gramotnosti studentů MU

Příspěvek je věnován informačnímu vzdělávání v Ústřední knihovně FF MU. Účastníci se dozvědí nejen o jeho počátcích a plánech do budoucna – zodpovězeny budou také otázky, proč by informační vzdělávání měly provádět na univerzitách právě knihovny. Závěrem bude prezentována spolupráce univerzitních knihovníků s akademiky.

Úterý, 7. června 11:00 – 12:30: Celoživotní učení bez bariér

1. Milada Rabušicová, Lenka Kamanová, Kateřina Pevná: Knihovny jako prostor pro mezigenerační programy

Milada Rabušicová, Lenka Kamanová a Kateřina Pevná se zaměří na mezigenerační programy, které dnes představují výzvu pro řadu institucí fungujících ve veřejném prostoru. V příspěvku představí mezigenerační programy jako nástroj mezigeneračního učení a úžeji se zaměří na jejich využití v rámci možných aktivit knihovny.

2. Silvia Lukáčová: Reedukace odsouzených v kontextu informačních služeb knihoven

Příspěvek se zabývá jednou z cílových skupin, která je kvůli své životní situaci vystavena nejrůznějším bariérám, kam patří také bariéry informační. Silvia Lukáčová představí klíčové výstupy své disertační práce, v nichž se zaměří na využívání informačních zdrojů ve vzdělávání odsouzených ve výkonu trestu z pohledu informačních služeb knihoven.

3. Iva Zadražilová: Informační vzdělávání seniorů v knihovnách – metody, témata, výzkum

Jaký může být obsah vzdělávacích lekcí pro seniory? Co je zajímá, co chtějí najít? V jakých tématech se potřebují orientovat? A jak to všechno můžeme zjistit? Pokud budeme znát jejich informační chování a preference, můžeme připravit lekce přímo na míru této cílové skupiny.

4. Jana Folková, Marta Zonková: Knihovna Na Křižovatce: dobrá praxe inkluzivního informačního vzdělávání

Učící knihovník může v praxi čelit nejrůznějším výzvám, mezi které lze zařadit vzdělávání dětí s různými speciálními vzdělávacími potřebami. Studentky z Křižovatky se ve svém příspěvku zaměří na to, jak pracovat s heterogenní třídou a představí dobrou praxi Knihovny Na Křižovatce, výukového pracoviště Kabinetu informačních studií a knihovnictví.

Středa, 8. června 9:00 – 10:30: MOOC po česku

1. Richard Papík: Technologie v rozvoji rychločtení

Metody rychlého čtení mají řadů znaků informační gramotnosti. Jsou vhodným nástrojem nejen pro jakéhokoliv zájemce, ale zajímají mnohdy také informační pracovníky a knihovníky. Metody online učení na sebe převzali zejména rutinní tréninkové metody rozšíření zrakového rozpětí. Přednáška nabídne srovnání klasických, online i hybridních kurzů.

2. František Dalecký: Video v online vzdělávání: co víme, že funguje

Moderní online vzdělávání překračuje hranice jednoho formátu a je obvykle multimediální. Jeden formát obsahu však získal dominantní postavení – video. V přednášce se podíváme na příklady dobré praxe ze světa a rozebereme elementy, které tvoří základy úspěchu vzdělávacího videa. Přednáška se bude opírat o poznatky ze zahraničí a zkušenosti ze Seduo.

3. John Gealfow: Role knihoven v době online vzdělávání

Vzhledem k tomu, že informací je spíše nadbytek než nedostatek, je dnes stále těžší odlišit pravdivé informace od těch klamných. Dalším problémem je, že ačkoli nesou knihovny a univerzity důležitou roli na poli kvality informací, četba se stala neoblíbenou činností. Řešením mohou být online vzdělávací nástroje, kterým se bude přednáška věnovat.

4. Kateřina Hošková: Jak se dělá univerzitní MOOC – radosti a strasti vzdělávání stovek studentů současně

Příspěvek přiblíží zkušenosti s online vzděláváním na Masarykově univerzitě. Zaměří se na praktické zkušenosti z výuky e-learningového kurzu (Kurz práce s informacemi) určeného studentům všech fakult MU. Nejdříve bude stručně představen kurz, jeho forma a obsah, následně se bude příspěvek věnovat organizaci, komunikaci se studenty či zpětné vazbě.

Středa, 8. června 9:00 – 10:30: Střípky digitálního kurátorství

1. Bořivoj Brdička: Technologické desatero SKAV

Desatero o vzdělávání Stálé konference asociací ve vzdělávání (SKAV) je dokumentem, který jasně popisuje ty nejzákladnější principy, jež se všichni členové této organizace zavazují dodržovat a prosazovat. Budou vyloženy souvislosti, které jeho body mají s využitím vzdělávacích technologií.

2. Hana Tulinská: Makro a mikro kurátorství ve vzdělávání

Cílem příspěvku je představení sebeřízeného učení ve vzdělávání dospělých a jeho spojitosti s digitálním informačním kurátostvím, které je jednou z cest, jak z množství informací vytvářet dílčí smysluplné celky v pomyslné makro rovině, kdy zprostředkujeme digitální kolekce širšímu publiku, ale také mikro rovině, kdy je tvoříme pro osobní potřebu.

3. Michal Černý: Kurátorství vzdělávacího obsahu: mezi řádem a uměním

Zatímco při metadatovém popisu a tradiční kurátorské činnosti si vystačíme s unifikovanými nástroji pro popis podobnými, jako se užívají v digitálních knihovnách, při popisu vzdělávacích objektů je situace složitější. Formát SCORM řeší přenositelnost dat mezi vzdělávacími platformami, případně xAPI umožňující do LMS zařadit data z externích zdrojů.

4. Michal Konečný: Kompetenční model digitálního kurátora

Digitální kurátorství je obor rozvíjející se zejména v poslední dekádě. Kurátor musí být schopným digitálním knihovníkem, vyjednávačem, manažerem i analytikem. Z těchto kompetencí lze sestavit kompetenční model digitálního kurátora, který vznikl ve spolupráci s experty, zohledňuje aktuální potřeby a umožňuje snadněji definovat pracovní náplň.

 

Akce je financována Mezinárodním visegrádským fondem (IVF) VF03/2015Stg


Jak se píše e-kniha

Jelikož blog je prostředním méně formálním, rád bych zde shrnul některé své postřehy a dojmy o tom, jak vznikala má nová kniha K mezipředmětovému dialogu. A také důvody proč není třeba se tvorby knihy bát.

 


Psaní knih pro mě není činností zase tak mimořádnou. To o co jsem se pokusil poprvé je, vytvořit knihu, která vyjde bez nakladatele a jen tak pro radost. Zároveň mi šlo o celkový proces osahání si tvorby a vyzkoušení, zda je něco podobného dosažitelné pro běžného učitele.

Vytvořit text

Základem je samozřejmě mít k dispozici text, který má být součástí knihy. Vlastně to celé původně vzniklo jako série článků pro RVP.cz, ale nakonec jsem usoudil, že dát tomu celému jednotný vzhled a formu bude asi lepší a vhodnější. V mém případě tedy šlo o celkem jedenáct článků (jednotlivé osobnosti a úvodní slovo), zvlášť jsem si zpracoval předmluvu, závěr a doporučenou literaturu.

Tato forma psaní je výhodná v tom, že se dají snadno odškrtávat úkoly (Evernote je na to výborný) – každý den člověk napíše kapitolu nebo půl a za chvíli je hotovo. V mém případě trvalo déle, protože jsem text dopsal a než jsem se dostal k sazbě a dalším krokům uplynul skoro rok. Dokument je připravený ve Wordu, což je pro „rychlosazbu“, kterou jsem zvolil asi nejsnazší řešení.

Pak následuje korektura a text je hotový.

Obrázky

Jakmile je text hotový, je možné začít pracovat s obrázky. To je jedna z mála věcí, na kterou jsem si sám netroufnul a kterou jsem nechala na své ženě. Všechno je děláno v Queeky, což je poměrně pěkný nástroj na kreslení na počítači. Jediný problém byl, že jsme se neshodli na formátu – takže zatímco obrázky jsou určené pro formát typu A (konkrétně A3), sazba je B (konkrétně B5).

Titulka je vlastně obrázek s rámečkem, text je do ní dodaný až během sazby.

Sazba

Zde jsem měl výhodu, kterou asi většina učitelů nemá – sázel jsem knihu v inDesign 6 od Adobe. Bylo to rychlé a jednoduché. Stačí si nastavit šablony stránek a pak jen importovat text. Import z Wordu funguje velice pěkně až na styly, které se poškodí. Nastavil jsem všude jeden typ písma a případné úpravy ve velikosti fontů či roztočích dělal ručně. Na co je nutné zapomenout je import vzorečků.

Pak stačilo vložit obrázky, ty jsem sázel tak, aby byly nastavené ve stejné velikosti, jako jsou textová pole, aby se to pěkně četlo. Od začátku se počítalo s tím, že půjde o e-book, takže vše může být pěkně v barvě. Ručně je třeba si pohlídat (nebo použít skripty) vdovy a sirotky a také jednopísmenné předložky na konci řádku.

Jediné, co jsem musel více řešit je práce s prázdnými stránkami – to je u e-booků problém. Měl jsem jen jedno ISBN, takže všechny knihy mají vypadat stejně, včetně počtu stránek. A zatímco na tabletu nebo na Slideshare nejsou žádné vložené stránky potřeba, na Issu, kde je možné si vše přečíst a prolistovat ano. Tím, že mám obrázek na začátku každé kapitoly a nějakou formální úpravu začátku i konce knihy, bylo třeba do ní vložit poměrně hodně prázdných stránek.

inDesign pak provede export do PDF souboru, se kterým si lze dělat, co člověk chce. Naopak export do e-pub je sice možný, ale výsledky jsou většinou nevalné. Samotná sazba zabrala asi hodinu až dvě – není extra krásná, ale šlo mi v ní do velké míry o test použitelnosti pro ostatní učitele.

Jiný postup by se volil, kdybychom chtěli z knihy mít interaktivní magazín. V takovém případ by bylo možné sáhnout buď po LucidPressu nebo pod Joomagu.

ISBN

Každá kniha by měla mít ISBN. Existují v zásadě dvě základní možnosti jak ho získat. Buď řádně, takže škola, vydavatelství nebo občanské sdružení má někoho, kdo je proškolený a pak vyplní přihlašovací lístek (nebo má přiřazený celý blok ISBN) a číslo dostane.

Druhou možností, kterou jsem chtěl vyzkoušet je přidělení ad hoc. To je určené pro osoby, které si vydávají knihu sami, nebo organisace, co mají jeden nebo dva publikační výstupy. V takovém případě je potřeba napsat do Národní knihovny a uvést základní údaje o publikaci:

  • Název a podnázev
  • Jméno autora
  • Rok vydání
  • Nakladatele
  • Místo vydání a bydliště (adresa instituce)
  • Zda půjde o e-knihu, tištěnou nebo obojí
  • U e-knihy kde bude vystavená (stačí třeba uvést, že na ISSU či Slideshere)

Během týdne má člověk k dispozici ISBN, které může vložit do knihy a je vlastně hotovo. Pokud jde jen o e-knihu, není třeba řešit ani povinné výtisky či jiné administrativní úkony, vše se vyřeší e-mailem.

Kam sní?

Možností je více – nabízí se Issu, pro které jsem se primárně rozhodl já – především pro to, že má pěknou čtečku. Slideshare je zajímavý zase tím, že umí vytvořit poměrně velkou čtenost a návštěvnost. A pak je zde možnost pracovat se samotným PDF – sdílet jej, dát si na web atp.

Závěr

Jak je vidět, vytvořit elektronickou knihu není nic těžkého nebo náročného. Vlastně všechny procesní činnosti mimo samotného psaní nezabrali o moc více času než jeden pracovní den, což rozhodně není nedostupná investice. Kniha je dostupná zde.


Den webinářového vzdělávání

Pro všechny zájemce o témata, jako je informační gramotnost, sdílení učebních materiálů, práce s tabletem, propojení tabletu a dalších zařízení nebo tablet v oblasti osobní správy znalostí či převrácená třída, připravujeme na čtvrtek 10. 3. 2016 od 14:00 Den webinářového vzdělávání.

V rámci dne webinářového vzdělávání se objeví celkem šest lektorů z praxe i akademické sféry, kteří se budou z různého pohledu dívat na práci s tabletem, ale také na technologie ve vzdělávání obecně, především se zaměřením na vzdělávání.  Jeho organizátorem je skupina lidí ze studijní profilace Technologie ve vzdělávání na KISKu na FF MU.

Představí se odbornícilektoři studenti Masarykovy univerzity s tématy, která se dotýkají technologií, vzdělávání a příbuzných oblastí. Vyzkoušejte si, jaké je poslechnout si příspěvky, a přitom neopustit domácí prostředí nebo svoji židli na pracovišti. Akce probíhá v rámci Týdne otevřeného vzdělávání. V roce 2016 je Den webinářového vzdělávání financován z programu VISK 2 Mimoškolní vzdělávání knihovníků.

Postup pro přihlášení:

  1. Vstoupit na webinář můžete: https://connect.cesnet.cz/mu-ff-konference/.
  2. Vyplňte své jméno v kolonce Vstup pro návštěvníky, případně se přihlaste přes EduID.
  3. Ujistěte se, že vám funguje zvuk (reproduktory nebo sluchátka) a máte internetové připojení.

 

Program:

14.00 — 14.15 Pavla Kovářová: Úvodní slovo

14.15 — 15.15 Pavlína Mazáčová: Tvorba lekce informační gramotnosti ze sdílených výukových materiálů
Webinář provede účastníky procesem přípravy lekcí informační gramotnosti s podporou vzdělávacích technologií. Účastníci webináře získají kompetenci stanovit vzdělávací cíl, dále najít vhodné metody vedení lekce na dané téma, nakonec budou krátce představeny nástroje inkluzivní výuky.

15.15 — 16.00 Marie Indráková: Sdílené materiály k lekci informační gramotnosti
Webinář volně naváže na předchozí téma. Zaměříme se na to, kde je možné se při tvorbě lekcí inspirovat. Účastníci se seznámí s vhodnými digitálními vzdělávacími materiály, které jsou využitelné nejen na lekcích informačního vzdělávání.

16.15 — 17.15 Pavla Kovářová: Typy dotykových zařízení a základy jejich ovládání a nastavení
Cílem webináře je představit dotyková zařízení, je tedy určen především začátečníkům s touto technologií. Předtím, než je zařízení používáno, je potřeba si jej vybrat. Představeny tedy budou různé typy dotykových zařízení a rozdíly mezi nimi, které mohou hrát roli při výběru a jejich používání. Následně bude ukázáno základní ovládání dotykových zařízení pomocí gest. V závěru webináře budou prezentovány různé možnosti nastavení nejběžnějších operačních systémů, které umožňují přizpůsobit zařízení potřebám konkrétního uživatele.

17.15 — 18.15 Michal Černý: Tablet v rukou lektora: pět inspirací do praxe
Podívejme se na problematiku volně dostupných masivních kurzů z širší perspektivy – jak vznikly, jaká je jejich didaktická podstata, jaké typy existují, k čemu mohou být dobré a k čemu naopak ne. Mají opravdu moc paradigmaticky změnit výuku na vysokých školách podobně jako převrácená třída na školách základních a středních?

18.30 — 19.15 Hana Tulinská: Láska k mapám & Mohiomap pro vizualizaci dat
Mohio je nástrojem, který vizualizuje Vaše cloudová data z Evernote a Google drive do interaktivní mapy. Ukážeme si, jak funguje a jak ho využít pro osobní práci či digitální kurátorství.

19.15 — 20.00 Tomáš Marek: Pokročilé možnosti práce s Androidem
Většina z nás už má základní zkušenost s chytrým telefonem nebo tabletem na operačním systému Android. Nebudeme se proto zdržovat základy ovládání a podíváme se rovnou na užitečné tipy, jak si s dotykovým zařízením usnadnit život. Ukážeme si pokročilejší nastavení, které se v knihovně bude hodit: projdeme si například správu uživatelů a notifikací, naučíme se z chytrého telefonu vyrobit bezdrátový prezentér nebo zjistíme, kde legálně sehnat placené aplikace se slevou či úplně zdarma.


Kreativní učení

Tím, že je v lednu a únoru v akademickém světě trochu volněji, přemýšlel jsem, čím vyplnit pravidelně svůj čas – výsledkem je web s názvem kreativní učení, který reflektuje některé potřeby mých kolegů, moje vlastní a snad i někoho dalšího.

Každý den (alespoň prozatím) se na webu (kreativni-uceni.cz) objevuje jedna metoda či činnost, kterou lze použít pro vzdělávání – od kritické eseje, přes brainstorming až třeba po dril nebo PQRST. Nemám žádný systém přidávání, takže vznikají často tematicky podobné klastry metod u sebe. U každé metody je popisek (dva až čtyři tisíce znaků) k čemu je dobrá, kdy j lze použít a jaká jsou případně její úskalí. Nejde jen o metody přímo didaktické, jsou zde i metody na řízení času nebo zmíněné E-U-R.

Smyslem je nachystat „banku metod“, po které může člověk sáhnout ve chvíli, kdy jde učit a hledá metodu, která řeší nějaký konkrétní problém – chce podpořit tvůrčí psaní, kreativitu, aktivní a kritické čtení, schopnost argumentovat nebo vizualizovat data. Mimo klasické fulltextové vyhledávání se dá pracovat s tagy, které jsou pod každou metodou, takže si lze vytáhnout všechny metody o čtení nebo RWCT.

Snažím se přidávat metodu každý den, byť se to asi úplně dlouhodobě udržet nedá. Zatím je web ve fázi beta provozu – texty nemají korekturu jazykovou, chybí jim odkazy na další literaturu (většinou) či příklady dobré praxe. To vše snad časem dodám, snad bude někomu užitečná i tato surová verze. Snad zajímavostí je, že se nesnažím psát jen metody pro frontální výuku či skupinovou práci, ale hodně se soustředím také na to, jak metody použít pro vzdělávání sebe sama, tedy pro rozvoj kompetencí k učení.

Pracovním cílem je 51 metod, pak budou následovat knihy a nástroje, ale to je zatím ve hvězdách.

Pro úplnost nabízím lednový soupis popsaných metod:

#27 „Vím, Chci vědět, Dozvěděl jsem se“

#26 Brainwriting a metoda 635

#25 Recenze

#24 Kritická esej

#23 Rychločtení

#22 Učení druhých

#21 Diamant

#20 Kolážové metody

#19 T-graf

#18 Insert

#17 Automatické psaní

#16 Šest barevných klobouků

#15 E-U-R

#14 Storytelling

#13 Clustering

#12 SQ3R

#11 PQRST

#10 SWOT analýza

#9 Myšlenkové mapy

#8 Time tracking

#7 Brainstorming

#6 Zjednodušené Getting Things Done

#5 Vennovy diagramy

#4 Dril

#3 R/A/F/T

#2 Pomodoro

#1 Timeboxing

 


Bibblio – kurátorství vzdělávacího obsahu v praxi

O digitálním informačním kurátorství ve vztahu ke vzdělávání toho bylo již napsáno poměrně hodně – od článků na Spomocníkovi, který – prostřednictvím Bořivoje Brdičky – téma do českého prostředí v učitelském kontextu uvedl, až po blog Interes, který se tématu věnoval poměrně systematicky a obsáhle. V tomto příspěvku se zaměříme na konkrétní nástroj pro kurátorství obsahu, který nese název Bibblio a mohl by brzy vstoupit masivně do vzdělávacího prostředí.

Ještě dříve, než popíšeme konkrétní možnosti a funkce Bibblio, bychom měli říci něco o celkovém kontextu. Moderní pedagogika zastoupena Johnem Deweym a Piagetem je typická obratem ke studentovi. Student je unikátní lidskou bytostí, která má své zájmy, předchozí znalosti a motivace, které do procesu učení přenáší. Učení je pak sice systematickou a záměrnou činností, ale stavící do svého středu studenta, nikoli látku samotnou. Učitel je zde spíše průvodcem či motivátorem, který pracuje s autonomií studenta, než někým kdo předkládá hotový obsah.

 

Bibblio

Bibblio je relativně jednoduchá služba která umožňuje vytvářet sbírky různých materiálů a buď se z nich samostatně učit, nebo je sdílet s ostatními uživateli. Učitel tak může snadno vytvářet balíčky, které budou rozvíjet určité témat či kompetenci a student je může využívat nebo si vytvořit balíčky vlastní.

Registraci je možné provést buď klasicky, nebo prostřednictvím Facebooku či Google účtu. Sbírek může mít člověk několik, jeden materiál je možné zařadit do více sbírek. Sbírky jsou přitom standardně nastavené jako privátní, takže se člověk nemusí bát, že jeho neúplnou sbírku někdo uvidí. Hotové sbírce lze přiřadit nejen název, ale také popisek, změnit pořadí položek, barvu pozadí atp.

Aplikace podporuje také základní sociální interakci, takže lze (stejně jako třeba na SlideShare) odebírat novinky od dalších uživatelů a tak vytvářet buď odborné či tematické klastry. Jak studenti, tak také učitelé, mají možnost sledovat zajímavé osobnosti, a touto formou se učit. U profilu je možné mimo povinné údaje uvést také informace o sobě samém, odkaz na osobní web nebo sociální sítě.

Struktura sbírky je taková, že nahoře je obrázek vycházející z prvního obsahu, který má člověk uložený ve sbírce. Dále následuje popis, klíčová slova (ta vedou na vyhledávání příbuzného obsahu), dále možnost sdílet materiál na sociálních sítích a níže je už seznam vzdělávacích materiálů uložených formou „zdi“. Ke každému obsahu je možné připojit popisek, který bude studenta motivovat ke konzumaci nebo je možné jej užívat jako místo pro zpětnou vazbu student, kteří mohou provést rychlou a jednoduchou reflexi toho, co právě viděli nebo četli.

Na konci lze uvést informace, které uživateli pomohou s dalším studiem – odkazy na navazující sbírky či text, co by si měl čtenář dále dostudovat. Celé Bibblio je tak vlastně založené na kontinuálním procházením obsahu, takže pokud člověk chce, může se učit v podstatě neomezeně. Pracuje se přitom s konceptem vnitřní motivace – když člověk něco studuje, má přirozený zájem o poznání dál. Právě s tímto rozměrem studia se v Bibblio aktivně pracuje. Služba totiž nemíří jen na studenty a žáky, ale také na dospělé, kteří se prostřednictvím této služby mohou učit také v oblasti, která je pro ně zajímavá nebo ji potřebují k práci.

Pokud jde o obsah, který je možné do sbírky připojit, tak jde o:

  • Video (YouTube a Vimeo)
  • Audio (SoundCloud, Audioboom)
  • Knihy (Amazon, Goodreads)
  • Články
  • Vizuální informace (Prezi, SlideShare, Imgur)

Ne všechny materiály se zobrazují rovnocenně. Například YouTube se zobrazuje pěkně jako embed, takže lze studovat přímo na Bibblio, zatímco třeba u SlideShrae se zobrazí jen tlačítko vyzívající k přečtení přímo na této službě.

Závěr

Digitální informační kurátorství nabízí zajímavý přístup ke konstruktivistickému vzdělávání a má také silné konotace směrem k celoživotnímu učení. Bibblio je projektem, který má velký potenciál a může pomoci vzdělávání v celé řadě oblastí učinit zábavnějším a interaktivnějším. I Kdyby šlo jen o menší kompetenční či tematické balíčky, rozhodně má smysl ho využít. Dle mého soudu jde asi o nejlepší a nejhezčí aplikaci pro digitální kurátorství, která je v současné době k dispozici. Snad jedinou nevýhodou je absence aplikace pro dotyková zařízení.

Příspěvek byl napsán v rámci projektu INTERES. CZ.1.07/1.3.00/51.0035.


Pět a jeden nástroj pro práci s tabletem ve výuce fyziky

Tablet se od stolního počítače liší nejen rozměry a typicky také operačním systémem, ale také přítomností řady senzorů, které lze ve výuce fyziky nebo i při „domácím“ experimentování využívat. V tomto příspěvku představíme pětici zajímavých nástrojů, které s nimi určitým způsobem pracují.

Námi vybraný soupis aplikací je silně selektivní, ale věříme, že může být inspirativním materiálem pro každého, kdo chce díky tabletům do výuky fyziky přinést více experimentální a samostatné práce jednotlivých studentů.

Physics Toolbox Suite

Aplikace pro Android 4.x. existuje buď jako komplexní balíček všech komponent, nebo jako soubor jednotlivých nástrojů. Aplikace umožňuje měřit fyzikální veličiny jednotlivými integrovanými čidly. Data se zobrazují v reálném čase do grafu a v případě zájmu je možné provést záznam a data snadno exportovat.

Nástroj je vhodný jako experimentální sada především pro střední školy nebo nadané žáky, kde může vhodně doplnit školní přístrojové vybavení.

Pokud jde o jednotlivé komponenty, nástroj obsahuje:

  1. G-Force Meter pro měření poměru Fn/Fg;
  2. lineární akcelerometr pro tři osy;
  3. gyroskop pro měření radiální rychlosti;
  4. barometr pro měření atmosférického tlaku;
  5. roller coaster (doslova horská dráha) – tento mód měření kombinuje všechny čtyři předchozí měření do jednoho grafu. Výsledek není na první pohled úplně přehledný, ale po exportu do počítače je možné pracovat s daty získanými v jeden okamžik. Jde o ideální nástroj pro sledování parametrů na zmíněné horské dráze nebo i při jízdě tramvají či autobusem, zvláště ve zvlněném terénu;
  6. proximetr – jde o jednoduchou optickou závoru, měřit lze jak periodické pohyby, tak jednorázový děj;
  7. teploměr;
  8. hygrometr ‒ měří relativní vlhkost;
  9. magnetometr ‒ umožňuje měřit magnetické pole ve třech osách;
  10. luxmetr – měří osvětlení dopadající na kameru;
  11. hlukoměr – měří hlasitost u reproduktoru, vhodný spíše pro terénní či orientační měření;
  12. tónový generátor – jednoduché zařízení pro generování tónu o určité frekvenci (do 20 kHz) a hlasitosti (do výkonu daného zařízení). Tato komponenta logicky neumožňuje žádné měření, a tedy ani export dat.

LuxMetr

Zajímavý nástroj na měření osvětlení určený pro iOS. Lze zvolit kameru pro snímání i režim práce. Také z této aplikace je možné data exportovat. Podporováno je jak nepřetržité měření, tak měření po určitém čase. Lze tak například měřit osvětlení místnosti v průběhu dne. Zajímavostí je spojení aktuálních dat a standardů pro různá místa, jako jsou koupelna, pracovní stůl nebo obývací pokoj. Studenti tak mohou například doma jednoduše optimalizovat osvětlení svého pracovního stolu. Nástroj je velice jednoduchý a mohou jej snadno užít i mladší žáci. Data lze jednoduše exportovat a použít pro další počítačové zpracování.

Google Sky Map

Google Sky Map je jednoduchou aplikací, která umožňuje „sledovat“ svým tabletem hvězdnou oblohu. Jde o jednu ze zajímavých aplikací pracující s konceptem rozšířené reality. Lze nastavit, jaké objekty a případně jaké popisky se budou v aplikaci zobrazovat. Ovládání je velice jednoduché a celý nástroj umožňuje aktivní výuku poznávání hvězd a souhvězdí. Mimo samotnou „noční výuku“ jej lze použít také pro zobrazení hvězd, které nemůžeme kvůli dennímu světlu vidět.

Spectrum Analyser

Zajímavá aplikace pro práci se zvukem je Spectrum Analyser. Funguje jako spektroskop, který umožňuje provádět řadu pokročilých nastavení a analýz. Mimo jednoduché změny škálování a rozsahů os lze nastavit také vzorkování, detekovat píky, maxima, minima, průměrnou sílu signálu, analyzovat čistotu tónů, práci s FFT s okny (Bartlett, Blackman, Flat Top, Hanning, Hammingova, Tukey, Welch). Data lze exportovat do CSV.

Dálkoměr : Smart Measure

Velice zajímavou třídou fyzikálních aplikací jsou nástroje pro měření vzdáleností. Využívá se přitom klasických triangulačních metod, které jsou běžné také v astronomii a matematice, takže používání podobných nástrojů je nejen velice praktické, ale má také velký vzdělávací potenciál. Příkladem takového nástroje může být Dálkoměr : Smart Measure. Má tři módy měření vzdáleností: 1‒50 cm,
1‒50 m a 10 metrů až 1 kilometr. Pro správné měření je nutné měřit věci od země po vršek. Samotné měření je poměrně rychlé a jednoduché, lze jej využít i pro rozvoj odhadu vzdáleností u žáků.

Physics at School

Poslední aplikací, již zmíníme, je Physics at School, která je souborem jednoduchých animací a interaktivních experimentů především pro základní školy a úvodní kurzy na školách středních. Nepracuje tedy se senzory, ale přesto je natolik pěkná, že ji v přehledu nemůžeme pominout. U dějů lze měnit různé parametry a podle toho sledovat, co se se systémem děje. Aplikace mimo samotného projevu dat zobrazuje také rovnice popisující jevy a výsledky s konkrétními čísly. Jednotlivé obrázky či animace jsou vytvořené tak, aby byly co možná nejpřehlednější a nejzajímavější pro mladé badatele.

 

 

Příspěvek byl napsán v rámci projektu INTERES. CZ.1.07/1.3.00/51.0035.


Vybrané nástroje na podporu digitálního kurátorství

Mimo nástěnky existuje velké množství podstatně více propracovaných a lépe designovaných technologií, které digitální kurátorství skutečně umožňují. V této části nemůžeme (ostatně stejně jako v případě online nástěnek) popsat všechny nástroje, ale pokusíme se upozornit na některé, které jsou typologicky zajímavé a učitelům (především s ohledem na tuzemské prostředí) by mohly být prospěšné a užitečné.

Nejde v prvé řadě o nějaký taxativní výčet, ale jednotlivé aplikace je nutné vnímat v kontextu určitých struktur taxonomií vzdělávacích cílů či aktivit. Obrázek, jehož autorem je Jeff Dunn[1], je velice zajímavý – obsahuje 62 aplikací pro iPad, které jsou rozdělené dle zjednodušené Bloomovy taxonomie do kategorií s přiřazenými činnostmi. Ve vnitřním kruhu je vlastní vrstva pyramidy, následují slovesa identifikující určitou činnost, další kruh je zaměřený na konkrétní činnosti a následuje výběr aplikací. Řada z nich je dostupná také jako online služba či je alespoň multiplatformní, případně by pro ni bylo možné najít určitou alternativu.

Obrázek pěkně zachycuje důležitou skutečnost, že ač lze využít většinu uvedených nástrojů pro digitální kurátorství, mohou mířit na různé vrstvy taxonomie a studenty rozvíjet skutečně způsobem, jaký pedagog bude preferovat. Kurátorství tak nemusí být primárně zacíleno na jednu rovinu taxonomie, ale lze je vnímat jako určitý styl práce.

Scoop.it

Scopit.it je platforma sloužící pro online publikování zajímavých materiálů různého typu – lze vkládat odkazy na webové stránky, videa, prezentace atp. Základní myšlenkou je přitom důraz kladený na kurátorství. Uživatel si vytváří stránky (či magazíny), do kterých tyto prvky umísťuje, doplňuje je klíčovými slovy a ústním popiskem. Jednotlivé příspěvky se řadí automaticky podle data přidání, ale lze s nimi různě manipulovat. Díky tomu lze vytvářet hodnotná, cíleně budovaná portfolia informací, které se dají filtrovat, procházet a určitým způsobem využívat.

Díky tomuto nástroji lze velice snadno vytvářet tematicky ucelená portfolia, která se dají používat přímo ve výuce. Lze například vytvořit stránku věnovanou středověku a návštěvník si může pomocí klíčových slov vyfiltrovat II. světovou válku, případně videa k nim. Pokud je tvůrce portfolia pečlivý a Scoop.it skutečně ke kurátorství používá, pak každý materiál bude obsahovat také didaktický komentář, zařazení do RVP atp. Během několika málo kliknutí tak má učitel materiály, které se hodí pro jeho výuku i s návodem, jak je vhodně zařadit a co obsahují.

Aplikace se v tomto ohledu výborně hodí na spolupráci mezi školami nebo v profesních organizacích, které mohou vytvářet velice bohatá a kvalitně zpracovaná portfolia. V takovém případě je dobré mít po ruce kurátora, který bude schopen dopředu nabídnout vhodný způsob jednotného zpracování, seznam používaných klíčových slov a řadu dalších kroků, které povedou k efektivnímu sdílení materiálů.

Platformu lze ale používat více způsoby, třeba jako multimediální doplňkovou učebnici ke klasickým hodinám pro studenty, jako jeden ze zdrojů zájmové činnosti nebo třeba pro prezentaci osobních materiálů, které tvoří vědecký či odborný profil každého učitele. Připravovaný kariérní řád chce intenzivně podporovat především ty učitele, jejichž vliv přesahuje hranice školy. Možnost takto se prezentovat prostřednictvím Scoop.it je například v oblasti materiálových věd nebo třeba jiných témat, která jsou ve výkladu možná minoritní, ale ostatním učitelům mohou velice pomoci.

Scoop.it je nejkomplexnějším nástrojem pro kurátorskou činnost a je vidět, že je s ohledem na to navrhován. Aplikace je v základním provedení zdarma, ale za některé pokročilé funkce je pak nutné platit (například podpora SEO, spolupráce větších týmů, analýza chování návštěvníků atp.).

Pinterest

Pinterest je jednou z deseti největších sociálních sítí a svou cílovou skupinu nachází nejen mezi anglicky hovořícími uživateli. Z hlediska genderového je pro ni typická zásadní dominance žen. Základní myšlenka spočívá v tom, že si každý uživatel vytváří nástěnky dle různých tematických klíčů – například podzim ve škole, zábava, inspirace pro experimenty nebo třeba čistě osobní móda či kočky. Každá nástěnka má přitom unikátní adresu, takže je možné je snadno vystavovat, sdílet, odkazovat atp.

Základním způsobem, jak přidávat příspěvky na nástěnku, je udělování pinů. Pin (tedy připínáček) je možné dát libovolnému obsahu, který na Pinterestu najdeme. V základní variantě tedy procházíme obsah a hledáme, co nás zaujme, a tyto obrázky si dáváme také na vlastní nástěnku (či nástěnky). Jestliže chceme nějaký obsah nahrát, je to možné také, ale síť skutečně slouží primárně pro sdílení obsahu druhých a v tom je její hlavní síla.

Nástěnky mohou být různého druhu – lze mít striktně privátní, veřejné nebo takové, které jsou sdílené jen s určitou úzkou skupinou uživatelů. Pinterest tak může posloužit jako nástěnka pro osobní inspiraci, zdroj dat pro rodiče (například jaké experimenty byly prováděny) nebo pro propagaci aktivit školy směrem k širší obci. Užitečné také je, že na jedné nástěnce může participovat tvořivým způsobem větší množství uživatelů. Lze tak například dělat nástěnky, které buduje celý kabinet nebo oborová rada.

Jestliže se ve všech dokumentech týkajících se hodnocení školy a pedagogických pracovníků píše, že jednou z klíčových vlastností pozitivního hodnocení je schopnost vlastní zkušenosti a „know-how“ předávat dál, tak Pinterest je zajímavou platformou, která toto umožňuje a silně podporuje mezinárodní propojení. Celá síť je založená na práci s obrazem, což snižuje jazykovou bariéru. Pokud jsou obrázky vytvořeny vhodným způsobem, tak pro popis aktivity často vystačí jen velice jednoduchý komentář. Ke každému obrázku je mimo textu možné připojit další údaje, jako jsou URL adresa, popisek, klíčová slova nebo třeba místo. Nástěnka školy nebo aktivního učitele může být zajímavým zdrojem dat a inspirace pro široké okolí.

Registrace je možná buď prostřednictvím účtu na Googlu či Facebooku, případně lze využít obyčejný e-mail. Služba bohužel nenabízí žádné možnosti exportu dat do RSS nebo jiného kanálu, který by bylo možné snadno propojit s webem.

Možnosti využití Pinterestu mohou být jistě rozdílné, vždy bude záležet na konkrétním zaujetí, stylu práce a myšlení pedagoga, přesto však lze nabídnout některé možné zdroje inspirací nebo alespoň směrů, kterými se lze vydat.

Sdílení nápadů s dalšími učiteli prostřednictvím tematických nástěnek. Můžete sdílet nápady, zdroje, videa, novinové články, infografiky či obrázky a přitom nemusíte být s cílovou skupinou ve fyzickém kontaktu. Jestliže máte data univerzálního charakteru, je dobré zvážit, zda není vhodnější je prezentovat v anglickém jazyce (anglické popisky i názvy nástěnek), neboť tím můžete získat podstatně větší publikum.

Sdílení zdrojů se studenty je druhou zajímavou oblastí. Pinterestové nástěnky mohou být použity pro strukturovaný seznam zdrojů, například pro studenty píšící nebo bádající o určitém tématu. Web je příliš široký a pro studenty může být obtížné (zvláště pokud se v tématu příliš nevyznají) dostat se k důležitým zdrojům. Učitel zde vystupuje jako kurátor, který umožní žákům vytvořit si základní představu o tématu, a přitom může snadno pohlídat, aby se k nim dostaly také důležité detaily a souvislosti.

Studenti mohou pracovat na skupinovém projektu, dávat dohromady nástěnku nápadů a zdrojů. Učitel pak může nástěnku navštívit a prostřednictvím komentářů k jednotlivým pinům nebo analýzou celé koláže nabídnout zpětnou vazbu. Studenti jsou tak vedeni k tomu, aby kvalifikovaně pracovali se všemi zdroji, uměli vyhledávat a zasadit si informace do kontextu.

Participativní učení je další z variant využití Pinterestu. Umožňuje do procesu zpracování tématu vtáhnout také žáky. Ti jsou pak asi těmi, kteří rozhodují o obsahu a dílčí náplni jednotlivých aktivit. Je zřejmé, že není možné například ve výtvarné výchově probrat všechny konceptuální umělce, takže není důvod, proč výběr děl, událostí a autorů, o kterých se chceme bavit, nenechat na žácích samotných.

Dostupné z: https://cz.pinterest.com/ 

Další nástroje

Mimo to však existuje řada dalších nástrojů, které se k určitému kurátorství dají využít. V řadě případů může jít o relativně běžné nástroje, které se použijí dostatečně tvůrčím způsobem. Příkladem může být Tumblr (dostupné z: https://www.tumblr.com/), který umožňuje vést blog (webové stránky nebo nástěnku s obsahem) s různými materiály – podporováno je přímé vkládání videí, fotografií, textu, citátů, odkazů nebo třeba audia. Lze v něm snadno zakládat jednotlivé tematické sekce. Jednotlivé příspěvky je pak možné filtrovat či prohledávat podle klíčových slov nebo pomocí fulltextového vyhledávání. Velkou předností tohoto nástroje je jak snadné ovládání, tak také velice estetické a v moderním designu zpracovávané šablony. Výsledek tedy může vypadat profesionálně, i když do vzhledu neinvestujeme příliš velké úsilí. V tomto nástroji lze také dobře vytvářet statické stránky, což může být v kombinaci s dynamičtějším blogem funkční spojení.

Druhým rozměrem služby je podpora sociálního kontaktu, respektive lze říci, že Tumblr není nutné používat jen pro pasivní vystavování informací, ale také jako sociální službu. V „administračním módu“ je viditelná zeď, na které se objevují zajímavé blogové příspěvky, které by se mohly líbit konkrétnímu uživateli. Ten má možnost nastavit si odběr vybraných blogů, nebo jen oceňovat vybrané konkrétní příspěvky. Další funkcí je reblogování příspěvku, který vydal někdo jiný. Ten je možné zařadit na svůj blog a Tumblr se sám postará o citace. Samozřejmě je možné se s více uživateli domluvit na společném publikačním projektu.

Podobně lze využít například Blogger či WordPress, ale oba se více blíží ke konceptu klasického blogování, takže aspekty spojené s kurátorstvím do nich implementovat lze, ale již ne tak přímočaře. Pokud se rozhodneme pro práci jen s jedním médiem, lze většinou využít implementovaných funkcí typických služeb. Například na YouTube lze takto vytvářet playlisty, jinde pracovat s fotografiemi atp. Tyto přístupy ale není možné zcela doporučit.

Příspěvek byl napsán v rámci projektu INTERES. CZ.1.07/1.3.00/51.0035.

Předchozí díly:


[1] DUNN, Jeff. Integrate iPads Into Bloom’s Digital Taxonomy With This ‘Padagogy Wheel’.

 

 


Učitel21: úvahy nad možnými východisky standardu

V rámci diskuse o standardu Učitel21 nabízím také stručný vlastní pohled do problematiky, založený na existujících kompetenčních rámcích. Stavím  ho především do kontextu informační gramotnosti.

Definice učitele21 je v současné době stále ještě ve fázi abstraktních úvah. V našem článku se pokusíme naznačit některé cesty, kterými by se mohla definice standardu ubírat. V tomto ohledu lze definovat tři základní východiska:

  • Je nutné reflektovat existující – byť ne ve všech ohledech šťastnou nebo úplnou – metodiku Škola21. Učitel21 musí být svými kompetencemi, znalostmi, rozvrstvením požadavků v souladu s tímto dokumentem. Současně je ale třeba mít na paměti, že jde o dvě odlišné metodiky.
  • Je třeba přiznat samostatnou existenci informační gramotnosti jako jedné z klíčových kompetencí pro 21. století.
  • Je zapotřebí hledat takový model, který bude spojovat jak klasické pedagogické, psychologické, didaktické nebo filozofické kompetence, tak také ty technické. Běžný učitel není informatik, ale s technologiemi musí nutně umět pracovat a systematicky o nich přemýšlet.

Důležitým východiskem je základní pedagogické paradigma, na kterém stojí současné Rámcové vzdělávací programy, tedy konstruktivistické paradigma. To zásadním způsobem determinuje směřování výuky. Ta má mít ve svém centru studenta či žáka, který se má rozvíjet sám. Je akcentována kompetenčně orientovaná výuka, studenti pracující s projekty. Taková výuka vede k rozvíjení komplexním způsobem každého jednotlivce. V předmětech je přitom dávána určitá volnost tak, aby škola v rámci svých ŠVP byla schopná nastavit vlastní směřování a témata, na kterých bude chtít rozvíjet jak jednotlivé klíčové kompetence, tak také průřezová témata nebo znalostní a dovednostní bázi. ICT tedy nemohou vést v žádném případě k lacinému instruktivismu.

Tématem k otevřené diskusi je stále vztah konstruktivismu a konektivismu. Z hlediska práce s profilem učitele pro 21. století se jeví jako praktické vnímat konektivismus jako konzervativní rozšíření konstruktivismu s tím, že jsou zde akcentovány rozměry online komunit, online vyhledávání, tvorby a sdílení.

Základní kompetenční rámce

Pokud jde o čistě pedagogické rámce, lze identifikovat velké množství různých modelů. Zmínit můžeme například mezinárodní profesní rámec kvality ISSA, který vymezují následující oblasti
výchovně-vzdělávacího procesu:

  • komunikace,
  • rodina a komunita,
  • inkluze, rozmanitost a demokratické hodnoty,
  • plánování a hodnocení,
  • výchovně-vzdělávací strategie ‒ ukázka,
  • učební prostředí,
  • profesní rozvoj.

Další dělení nabízí například holandský standard profese učitele, kde jsou uvedeny následující kompetence: kompetence interpersonální, kompetence pedagogická, kompetence odborná a didaktická, kompetence organizační, kompetence pro spolupráci s kolegy, kompetence pro spolupráci s okolím a kompetence k reflexi a sebezdokonalování.[1] V rámci tohoto modelu již lze vidět poměrně těsnou vazbu mezi kompetencemi kurátorskými a pedagogickými, především pak v rovině komunikační, manažerské a evaluační. To těsně navazuje na problematiku akčního výzkumu, který je vnímán jako jedno z nejdůležitějších paradigmat.

Jedním z témat, které lze v tomto kontextu zmínit, je právě problematika systematického výzkumu. Jde o téma u nás po všech stránkách zanedbávané. Jistě nemá implikovat, že každý pedagog by měl být vědcem a systematickým výzkumníkem, ale měl by být schopen prosazovat model Evidence-based Education, tedy provádět základní evaluaci vzdělávacích metod a postupů, úpravy výuky podle nich a sdílení poznatků jednotlivých pedagogů.

Třetím kompetenčním přístupem k učitelskému standardu je aktuální dokument MŠMT s názvem Rámec profesních kvalit učitele,[2] který je blíže zmíněnému dokumentu ISSA. Podle něj je třeba studovat osm oblastí kvality pedagoga:

  1. plánování výuky,
  2. prostředí pro učení,
  3. procesy učení,
  4. hodnocení práce žáků,
  5. reflexi výuky,
  6. rozvoj školy a spolupráci s kolegy,
  7. spolupráci s rodiči a širší veřejností,
  8. profesní rozvoj učitele.

V rámci ISSA se k technologiím vztahuje téma „Výchovné a vzdělávací strategie“.[3] Celkem jde o dvě sledované priority:

„Učitel dává dětem možnost využívat při učení informační technologie, které by podpořily jejich učení, rozvíjely dovednosti a umožnily jim lépe se orientovat ve společnosti a uplatnit se v informační společnosti.“

„Učitel záměrně začleňuje práci s PC do výuky a vybírá vhodné úkoly korespondující s jejím obsahem, přičemž zohledňuje kontext reálných životních situací. Ukazuje dětem, jak efektivně s počítačem pracovat, jak získávat a dále využívat např. informace z internetu atd. Vede děti ke kritickému a hodnotícímu pohledu na užívání různých technologií ve smyslu pozitiv, ale také negativ. Učí děti ověřovat informace z různých zdrojů. (…) Povzbuzuje děti k užívání informačních technologií také v domácím prostředí (pokud je to možné) a aby seznamovaly ostatní děti s tím, co se doma naučily nebo vytvořily.“

Tím se lze volně přesunout k deseti doporučením portálu Edutopia (převzato z prezentací Bořivoje Brdičky[4]):

  1. využívat interaktivitu,
  2. nechat žáky postupovat vlastním tempem,
  3. reagovat co nejrychleji,
  4. komunikovat neformálně,
  5. využívat média,
  6. podporovat spolupráci,
  7. využívat online setkání,
  8. budovat online komunity,
  9. organizovat svůj čas,
  10. využít pomoc asistentů.

Toto desatero je zajímavé tím, že velice těsně vychází z konektivismu a koresponduje také a některými trendy, které se snaží akcentovat MŠMT i evropské projekty. Zdůrazňuje význam spojení formálního a neformálního vzdělávání. Důraz je obecně kladen na komunikaci a implementaci technologií do běžných procesů lidské činnosti.

Jak Edutopia, tak také ISSA se snaží akcentovat téma informační gramotnosti a práce s informacemi. V prvním případě jde o bod pátý, případně i šestý až osmý, jestliže za zdroj informací považujeme také druhého člověka, respektive komunity, což je v souladu s konektivistickými teoriemi.

Důležitý je také kompetenční model podle TPCK,[5] který pracuje se třemi základními oblastmi kompetencí pedagogů – jednak jsou to pedagogicko-psychologické kompetence, které obsahují tradiční disciplíny, jako je pedagogika, obecná a speciální didaktika, školní a vývojová psychologie atp. Druhou oblastí je znalost předmětu, který učitel vyučuje. V něm je možné identifikovat dvě podoblasti – jednak je to znalost příslušné vědní disciplíny (fyziky, chemie nebo třeba historie a historiografie) a příslušné didaktiky, které je třeba přiznat statut samostatné vědní disciplíny.[6] Třetí oblastí jsou technické a informační znalosti. V nich pak lze identifikovat jak oblast počítačové gramotnosti, tak také dovednosti související s ovládáním moderních didaktických pomůcek (v českém prostředí především tablety a interaktivní tabule, případně audiovizuální technika) a také informační gramotnost.

Kanterová publikovala článek s názvem What is the scaffolding for learning in public?, ve kterém nabízí nový pohled na otevřené, kreativně orientované vzdělávání.[7] Ukazuje přitom čtyři roviny činností učitele (ale zprostředkovaně také žáků či studentů).

Transparentností je zde chápáno především otevření vytvořených výukových objektů, vědeckých postupů, práce studentů i učitelů. Ve vzdělávání lze efektivně uplatňovat otevřenost kódu, tedy tvořit takové objekty a data, která budu moci být dále upravována a transformována. Výuka se díky tomu může stát transparentnější, flexibilnější a modulárnější. Nejnižší patro taxonomie tak představuje určitý přechod od frontálního k individualizovanému vzdělávání.

Těžko přeložitelný anglický pojem engange (v našem obrázku zapsaný jako tvorba) není jen otázkou generování nějakých objektů nebo informací, ale také vedení diskusí, znalostního prostředí a zpřístupňování. Mělo by docházet ke stírání hranic mezi tvůrci a konzumenty. Konzumenti (student, žák či pedagog) by měli být přímo účastníky na dané aktivitě či interakci.

Zapojení se spočívá v tvorbě sociální sítě a vazeb, které se týkají vzdělávání. Jestliže konstruktivismus ve vzdělávání postupně přechází ke konektivismu, lze říci, že schopnost aktivního budování sociálních vazeb, hledání kontaktů a budování komunit bude stále důležitější.

Spolupráce či spolutvorba je nejvyšším patrem této taxonomie. Vyžaduje nejen hlubší vhled a aktivní práci s tématem, ale také řadu dalších znalostí a dovedností, například technických nebo také právních. Vztahuje se také k doporučením portálu Edutopia, který tématu spolupráce věnuje více než třetinu bodů. Učitel21 by měl být učitelem, který této pyramidy aktivně využívá, je tvůrcem, člověkem zapojeným do komunity a zároveň není solitérem, ale člověkem široce spolupracujícím jak s kolegy, tak také se studenty.

Informačně gramotný učitel

Jedním z klíčových témat standardu Učitel21 by nemělo být jen technické kompetenční zázemí, ale také informační gramotnost učitelů. Zřejmě první definice informační gramotnosti pochází z roku 1974 a jejím autorem je Paul Zurkowski. Informačně gramotná osoba je „připravená používat informační zdroje při práci a při řešení problémů a naučit se využívat širokou škálu technik a informačních nástrojů.“[8]

V definici americké knihovnické asociace z roku 1989 se pak říká, že k „dosažení informační gramotnosti musí být jedinec schopen rozeznat, kdy potřebuje informace, vyhledat je, vyhodnotit a efektivně jich využít. Informačně gramotní lidé se naučili, jak se učit.“[9] To je z hlediska pedagogické praxe definice více než inspirativní – cílem vzdělávání (byť ne jediným) je naučit druhé učit se a pracovat efektivně a kriticky s informacemi. 

Jedna z posledních definic komise IVIG (jde o zřejmě nejdůležitější definici v českém prostředí) uvádí, že informační gramotnost je „funkční gramotnost v informační společnosti. K funkční gramotnosti proto přidáváme ICT gramotnost jako schopnost uživatelské práce s počítačem (a dalšími nástroji) a sítěmi (zejména internetem), zdůrazňujeme však, že práce s ICT je vždy práce s nástroji a podporuje ostatní složky informační gramotnosti.“[10] Tato česká definice je novějšího data (pochází z roku 2010) a zdůrazňuje spojení ICT a informační gramotnosti. Jedno bez druhého nemá smysl. 

Jinou variantou je pak funkcionální definice, která říká, že „funkční gramotnost vede k takové ekonomické adaptabilitě, která bude slučitelná s informačně analytickým povoláním, při respektování etických, legislativních a sociálních zásad.“[11] 

Mimo samotné diskuse nad tím, co to je informační gramotnost, je možné identifikovat řadu modelů, které se ji snaží popsat, ať již procesně, nebo kompetenčně. Zřejmě nejznámějším modelem je Big6[12], který je silně procesní a soustředí se na řešení konkrétní informační potřeby či problému. Jednotlivé kroky na sebe navazují a není možné je přeskakovat nebo postupovat jiným směrem.

Proces začíná definováním potřeby, pokračuje identifikací vyhledávací strategie, lokalizací zdrojů a získáním přístupu k nim, využitím získaných informací, jejich syntézy a nakonec zhodnocení. V rámci každého kroku pak lze definovat různé kompetence, znalosti, dovednosti a postoje, které musí člověk splňovat, aby dosáhl patřičné míry informační gramotnosti. Její celkovou míru přitom určuje nejslabší část celého řetězce.

Konkurenční model, který je založený na kompetencích, nese obvyklé označení Sedm pilířů informační gramotnosti.[13] Definuje tedy sedm okruhů, kterými jsou organizace informací, evaluace, prezentování, uchování dat, nalezení zdrojů a zajištění přístupu k nim, identifikace informační potřeby, plánování strategií pro hledání a dostupnost zdrojů a znalostí.

Jednotlivé pilíře lze přitom rozvíjet relativně nezávisle na sobě a pracovat na jejich zlepšování. Model přitom předpokládá, že mohou existovat odborníci na jednotlivé pilíře. Model je z hlediska školního prostředí zajímavý tím, že jej lze díky pilířům dobře implementovat do školního prostředí, kde v různých předmětech či situacích můžeme usilovat o jejich rozvoj. Mimo to je zde ještě informační prostředí, ve kterém se člověk nachází. To je přitom pro každou školu specifické.

Modelů je pochopitelně mnohem více, každý z nich má své silné stránky a naopak jasná úskalí či nepřesnosti. Z hlediska úvah nad určitým standardem pro učitele ve 21. století se jeví jako optimální zřejmě kompetenční model, a to z několika důvodů:

  • Jednotlivé kompetence lze jasně pojmenovat, standardizovat, měřit, ale také se v nich vzdělávat.
  • Odpovídají kompetenčnímu modelu učení, který bude pro proces vzdělávání stále více určující.
  • Z hlediska výkonu pedagogické praxe umožňuje informační vzdělávání studentů lépe a jednodušeji rozvrstvit mezi více předmětů.

Je ale více než zřejmé, že informační gramotnost souvisí s gramotností počítačovou či digitální (zde se vedou spory o to, zda mají nějaké společné průniky, nebo jde o nadřazený pojem). Zároveň jde o gramotnost, která má na jedné straně zcela zásadní význam pro život v informační společnosti (ať pro učitele samotné, nebo pro jejich studenty a žáky), tak také pro schopnost učitele efektivně rozvíjet svoji výuku, připravovat se na ni a příslušným způsobem ji aktualizovat a prohlubovat.

Jaký má být Učitel21?

Cílem tohoto krátkého příspěvku nemělo být nastavení jasných objektivních a kvalitních kompetenčních rámců a metod jejich dosažení. Přesto si dovolíme identifikovat některé směry, které se jeví jako nevyhnutelné (mimo odborně-profesní rovinu, která by měla být obsažena v kariérním řádu):

  1. Je schopen vlastního výzkumu a evaluace studentů i efektivity svého vzdělávání. Moderní technologie jednak řadu nástrojů pro tuto činnost nabízejí, ale také intenzivně otevírají prostor pro jejich nasazení. Výuka na základě intuice je důležitá, ale nebude izolovaně možná ve spojení s Evidence-based Learning.
  2. Je informačně gramotný.
  3. Je schopen a ochoten podílet se na životě a činnosti komunity (také či především v online prostředí). Role učitele v něm je zcela klíčová jak z hlediska vzdělávání, společenské odpovědnosti, tak také jeho osobního růstu.
  4. Tvoří a sdílí. Tato dvě slovesa charakterizují skutečnost, že učitel by měl být tím, kdo bude aktivně vytvářet obsah, který bude pro účely vzdělávání užitečný a nosný, ale nebude si jej nechávat pro sebe. Zapojení do komunity a nabídnutí vlastních nápadů a zkušeností představuje jeden z nezbytných předpokladů pro zlepšení kvality vzdělávání. To přirozeně vede k tomu, že by měla vznikat portfolia v digitální podobě.
  5. Spolupracuje se studenty. Žáci či studenti nejsou pasivními příjemci informací od učitele, ale spolupracují s ním na aktivitách či projektech, které mají za cíl jejich celkový rozvoj. Jsou stále více partnery. Online prostředí snižuje sociální stratifikaci. S tímto jevem se učitel bude nepochybně muset vyrovnat.
  6. Rozumí technologiím a je schopen je adekvátně využít. To neznamená vždy, všude, nebo že by měly ICT představovat jediný didaktický nástroj. Bez dobré znalosti technologií ale není možné vůbec efektivně uvažovat o jejich implementaci. Je přitom nutné rozvíjet jak „technologickou zručnost“, tak také schopnost o technologiích systematicky, metodologicky přemýšlet.
  7. Komunikuje jak se studenty, tak také s dalšími osobami (rodiče, kolegové, vědci, odborníci, přední pracovníci). Jak již bylo řečeno, role online komunit bude stále významnější, a proto je třeba složku komunikace silně akcentovat a rozvíjet. ICT umožňuje vytvářet projekty a aktivity, které jsou prospěšné jak pro místo, kde škola působí, tak také nabízejí globální potenciál.

Dovolím si tvrdit, že tyto body představují určité nezpochybnitelné minimum, které lze spojit například se složkou technické a informační kompetence v modelu TPCK. Osobně vidím ještě dvě oblasti, které zřejmě budou muset projít širší diskusí. První souvisí s rolí předního učitele, již mohou ICT silně podpořit. Stačí často jen blog, účast na sociálních sítích a z lokální osobnosti může být globální nebo celorepubliková osobnost.

Druhým tématem bude jistě vztah modelu Učitele21 k metodikovi či koordinátorovi ICT a celému systému DVPP vůbec. To bude nepochybně muset projít závažnou přestavbou, především s ohledem na plánovaný kariérní řád.

Literatura

  1. AL]., Anna Tomková … [et]. Rámec profesních kvalit učitele: hodnoticí a sebehodnoticí arch. Praha: Národní ústav pro vzdělávání, 2012. ISBN 978-808-7063-644. Dostupné z: http://www.nuov.cz/uploads/AE/evaluacni_nastroje/08_Ramec_profesnich_kvalit_ucitele.pdf
  2. Big6 Skills Overview. The Big6 [online]. 2013 [2013-09-20]. Dostupné z: http://big6.com/pages/about/big6-skills-overview.php
  3. BRDIČKA, Bořivoj. Vzdělávací technologie ZS2014. Slideshare [online]. 2014 [cit. 2015-01-26]. Dostupné z: http://www.slideshare.net/bobr/vzdlvac-technologie-zs2014
  4. ČERNÝ, Michal. Role informační gramotnosti v informační společnosti nahlížená historickou perspektivou evropské vzdělanosti a kultury. ProInflow [online]. 31.10.2013 [cit. 26.01.2015]. Dostupný z WWW: <http://pro.inflow.cz/role-informacni-gramotnosti-v-informacni-spolecnosti-nahlizena-historickou-perspektivou-evropske-vzd>. ISSN 1804–2406.
  5. KANTER, Beth. What is the scaffolding for learning in public?. Beths Blog [online]. 2011 [cit. 2014-11-24]. Dostupné z: http://www.bethkanter.org/bloom-public-learnin/
  6. Kompetentní učitel 21. století: mezinárodní profesní rámec kvality ISSA [online]. 2014 [cit. 2014]. Dostupné z: http://zacitspolu.eu/images/kompletniucitel.pdf
  7. LANDOVÁ, Hana. Informační gramotnost – náš problém(?). Ikaros [online]. 2002, roč. 6, č. 8 [cit. 11.03.2013]. Dostupný na World Wide Web: <http://www.ikaros.cz/node/1024>. URN-NBN:cz-ik1024. ISSN 1212-5075.
  8. Použití definic informační gramotnosti v práci komise IVIG. ODBORNÁ KOMISE PRO INFORMAČNÍ VZDĚLÁVÁNÍ A INFORMAČNÍ GRAMOTNOST NA VYSOKÝCH ŠKOLÁCH. [online]. 2010 [cit. 2013-03-11]. Dostupné z: www.ivig.cz/pouziti-informacni-gramotnosti.html.
  9. Presidential Committee on Information Literacy: Final Report. ALA. ACRL [online]. 1989 [cit. 2013-03-11]. Dostupné z: http://www.ala.org/acrl/publications/whitepapers/presidential.
  10. Sedm klíčových kompetencí učitele. Učitelské listy [online]. 2010 [cit. 2015-01-26]. Dostupné z: http://www.ucitelske-listy.cz/2010/04/sedm-klicovych-kompetenci-ucitele.html
  11. The SCONUL Seven Pillars of Information Literacy: Core Model For Higher Education. SCONUL: Society of College, National and University Libraries [online]. SCONUL Working Group on Information Literacy, 2011 [cit. 2013-10-31]. Dostupné z: http://www.sconul.ac.uk/sites/default/files/documents/coremodel.pdf.
  12. TPCK, model integrace technologií do výuky. RVP.cz [online]. 2011 [cit. 2015-01-26]. Dostupné z:http://wiki.rvp.cz/Knihovna/1.Pedagogicky_lexikon/T/TPCK,_model_integrace_technologi%C3%AD_do_v%C3%BDuky

 

Příspěvek byl napsán v rámci projektu INTERES. CZ.1.07/1.3.00/51.0035.


[1] http://www.ucitelske-listy.cz/2010/04/sedm-klicovych-kompetenci-ucitele.html

 

[2] http://www.nuov.cz/uploads/AE/evaluacni_nastroje/08_Ramec_profesnich_kvalit_ucitele.pdf

[3] http://zacitspolu.eu/images/kompletniucitel.pdf

[4] http://www.slideshare.net/bobr/vzdlvac-technologie-zs2014

[5] http://wiki.rvp.cz/Knihovna/1.Pedagogicky_lexikon/T/TPCK,_model_integrace_technologi%C3%AD_do_v%C3%BDuky

[6] To znamená, že sice vychází z poznatků příslušných věd, ale má své vlastní metody, způsob práce a také odborné časopisy. Lze v ní také často identifikovat zcela specifické přístupy, které jsou z obecné didaktiky či příslušné speciální vědy. To je důležitý argument pro vyžadování vzdělání pedagogických pracovníků v oblasti „učitelských“ oborů.

[7] http://www.bethkanter.org/bloom-public-learnin/

[8]  LANDOVÁ, Hana. Informační gramotnost – náš problém(?)

[9] Presidential Committee on Information Literacy: Final Report.

[10] Použití definic informační gramotnosti v práci komise IVIG.

[11] http://pro.inflow.cz/role-informacni-gramotnosti-v-informacni-spolecnosti-nahlizena-historickou-perspektivou-evropske-vzd

[12] http://big6.com/pages/about/big6-skills-overview.php

[13] http://www.sconul.ac.uk/sites/default/files/documents/coremodel.pdf


Online nástroje pro tvorbu nástěnek ve školním prostředí

Nástěnky mají za sebou ideologicky zatíženou historii spojenou s funkcemi nástěnkářů či nástěnkových důvěrníků. Přesto mají řadu vlastností, pro které má smysl je ve škole (ale snad také v libovolné organizaci) využívat. Nabízejí v prvé řadě přehledný prostor pro předávání informací, ale současně mohou být chápány jako výzva k určité interakci a spolupráci. Mají nejen informační, ale také komunikační nebo propagační rozměr.

Představují zřejmě nejjednodušší a nejrychlejší formu sdílení informací a dat, která může být hodnocena jako určité digitální kurátorství, které si lze představit. Ač nejde o technologické řešení, které by koncepce digitálního kurátorství využívalo bezezbytku, může pro školy různého druhu představovat první krok k participativnímu využívání dat a informací.

Online nástroje pak celý koncept práce s nimi do značné míry modifikují. Nástěnku je možné provozovat v online prostředí, vkládat na ni nejen textová oznámení či obrázky, ale také videa a další multimediální data. Z korku či hobru se tak přesouvají do webového prostředí, kde k nim přibývají zcela nové specifické funkce, které je možné ve škole v řadě případů efektivně využívat.

Nástěnka se stává nejjednodušším informačním systémem, se kterým je možné pracovat jak odborně nebo z pozice řízení organizace, tak v neformálním prostředí. Zatímco fyzická nástěnka vyžaduje skutečný časoprostorový kontakt se čtenářem, v případě online nástěnek je možné do jejich tvorby i využívání zapojit také osoby mimo školu samotnou. Jestliže se rozvíjí koncepty heuristického vyučování, hledají se cesty, jak stavět mosty mezi vědou a vzděláváním, pak například online nástěnka tvořená na určité téma odborníky z oblasti vědy, učiteli a samotnými žáky může být velice vítaným prvkem vedoucím k rozvoji kvalitního a funkčního vzdělávání.

Ač se nedomnívám, že online nástěnka představuje fundament, bez kterého není možné se obejít, nebo je samostatnou komponentou v systému vzdělávání, může mít v řadě ohledů pozitivní vliv a náklady na její zřízení a provozování jsou většinou velice malé nebo nulové.

V myšlenkové linii článku se zaměříme na tyto možné úlohy online nástěnky:

  • Komunikační funkce – slouží jako zdroj informací, prostředek diskusí a promýšlení určitých konceptů. Je vhodné, aby neobsahovala jen informace vedené jedním směrem (jako vývěska rozhodnutí vedení), ale měla by být místem, kde se k návrhům mohou vyjádřit i rodiče či žáci. Podněty mohou být velice inspirativní.
  • Vzdělávací funkce – oborově vyhraněné nástěnky schraňující materiály, poznámky, odkazy, obrázky k nějakému tématu, typicky úzce zaměřenému – CERN, globální oteplování, třídění odpadů. Mimo vzdělávací úlohu (žáci se mohou dozvědět nové inspirativní věci a zajímavosti) se hodí jako odrazový můstek pro projekty, publikace nebo odborné semináře.
  • Komunitní rozměr – nástěnky umožňují škole budovat online komunitu, která bude se školou nějak spřízněná – může jít o vědce, umělce, rodiče atp.
  • Participace žáků na výuce – důležitým trendem je větší zapojování studentů do procesu vzdělávání – volba témat, obsahu i formy. Nástěnky jsou ideálním místem, které se pro start takové spolupráce hodí.
  • Řízení školy či příprava ŠVP – možnost v online prostředí pro uzavřenou komunitu sdílet důležité informace, především informačního nebo přípravného charakteru. V tomto ohledu se hodí jak pro různé předmětové komise, tak také jako jeden z nástrojů pro efektivní řízení či koordinaci školy.
  • Nástěnky pro osobní potřebu.

Stormboard

Stormboard je aplikace, která umožňuje týmovou spolupráci, ale současně poslouží také jednomu uživateli místo klasické nástěnky.  Přihlásit se je možné pomocí Google účtu, ale v tom případě budete vyzváni k doplnění určitých údajů – přihlašovacího jména a hesla. Existuje ve třech verzích. První je bezplatná, limitovaná na 5 osob, které mohou na nástěnce společně pracovat. Verze za 5 USD za měsíc umožňuje navíc tvorbu reportů a neomezený počet spolupracovníků a za 10 USD za měsíc dostane uživatel plnou verzi, takže na nástěnku může umísťovat i dokumenty nebo „hromádky“ materiálů.

Bezplatná verze umožňuje mít nástěnek libovolné množství a každou sdílet s někým jiným, což může být pro řadu škol velice praktické. V jednom systému může být nástěnka pro řízení školy, spolupráci s rodiči i oborové nástěnky. Celé prostředí působí kreativním a hravým dojmem, je přehledné a intuitivní. Každá nástěnka může mít specifický design, což je (především s ohledem na žáky) praktické. Bezplatná nástěnka je také ideální pro osobní potřebu.

Na nástěnku lze umísťovat různé objekty. Nejčastěji jde o textové poznámky, ale pracovat lze stejně dobře s obrázky, embed videi (YouTube a Vimeo) nebo s náčrtky vlastní rukou. Za určitou nevýhodu považuji to, že není možné měnit velikost „papírků“, takže nelze mít dlouhé seznamy a jednoslovné vzkazky v jedné logické struktuře. Na druhou stanu se mohou lístečky překrývat, což je zajímavá funkce, na kterou bude většina lidí zvyklá z běžné nástěnky. V placené verzi pak přibývají ještě další dva výše zmiňované objekty. U každé poznámky je možné mít diskusi nebo o ní hlasovat. Užitečná je také přítomnost chatu nebo hlídání změn na nástěnce. V placené verzi umožňuje systém také tvorbu reportů.

Stormboard je nepraktickou aplikací ve chvíli, kdy je třeba nástěnku zpřístupnit nespecifikované množině uživatelů (není možné ji použít jako vývěsku dostupnou pro nepřihlášené a nepřidělené uživatele).

Dostupné z: https://www.stormboard.com/


Popplet

Popplety jsou jednou z forem, které stojí na pomezí myšlenkových map a nástěnek s tím, že kombinují přístupy obou. Na plochu je možné umísťovat lístečky a současně mezi nimi tvořit spojení. Vznikají tak malé klastry provázaných, strukturovaných celků. To může pomoci vytvářet v nástěnkách řád a systém a je pak mnohem jasnější, k čemu se ta která poznámka vztahuje.

Zdarma je pět nástěnek, jestliže si jich chcete vytvořit více, je třeba zaplatit 3 USD za měsíc nebo 30 USD při roční platbě. Ovládání je jednoduché – po spuštění aplikace stačí kliknout na libovolné místo a začít tvořit jednotlivé lístečky, které jsou principiálně neurčené, takže je možné je tematicky kombinovat, nebo se lze rozmyslet, co s daným objektem uděláme.

Do jednotlivých bloků je možné vkládat obrázky (Flickr nebo vlastní počítač), videa (YouTube či Vimeo), kresby vlastní rukou nebo text. Do vloženého obrázku lze kreslit, případně jej kombinovat s textem, takže výsledek se skutečně blíží tomu, co umožňuje běžná nástěnka. Nastavit si lze také barvu rámečků, pozadí a řadu dalších věcí. Zajímavostí je, že lze měnit velikost každého konkrétního rámečku, takže je možné si celou strukturu přizpůsobit přesně podle svých představ.

Popplet je vhodný pro práci s žáky, a to i těmi mladšími, naopak pro tvorbu informačního systému nebo komunikaci s rodiči je vhodnější sáhnout po jiných nástrojích. Síla této služby spočívá především v podpoře logických vazeb a poměrně hravém a pro žáky přitažlivém neformálním prostředí.

Dostupné z: http://popplet.com/


Linoit

Linoit je bezplatná online aplikace, ke které lze přiřadit také mobilní klienty. Verze pro Android zařízení je bezplatná, v případě iOS je potřeba počítat s částkou 30 dolarů za rok v případě, že bude uživatel potřebovat nějaké speciální funkce navíc, ale základní klient je zdarma. Aplikace funguje jako skutečná nástěnka – na korkový podklad je možné připojovat lístečky s různým obsahem.

Uživatel si může vytvořit libovolné množství nástěnek s různými tématy, vybrat si různá pozadí, případně to, pro koho bude nástěnka přístupná a s jakými právy. V tomto ohledu lze říci, že jde o ideální nástroj pro klasickou vývěsku nebo pro diskusní plochu. To je doplněno skutečností, že Lino umožňuje jednak zvýraznit nové příspěvky, jednak vytvořit vlastní RSS kanál.

Na plochu je možné umísťovat lístečky, které se velikostně přizpůsobují obsahu. Mohou v sobě zahrnovat odkazy, obrázky, textové informace, také soubory. U každého příspěvku lze zvolit barvu lístečku, tagy (pomocí nichž lze filtrovat obsah) a datum. Samozřejmostí je možnost jednotlivé lístečky sdílet a někomu předávat.

Zajímavostí připínání lístečků, se kterými je pak nemožná manipulace. Tak lze vytvořit tematické ukotvení dané nástěnky nebo si třeba nastavit část nástěnky, která slouží pro specifické účely.

Dostupné z: http://linoit.com/

Shrnutí

Téma správy nástěnek je velice zajímavé a dle mého názoru jde o technologii jednoduchou a přitom v řadě ohledů přínosnou a pozitivní pro celý ekosystém školy. Zřejmě nejblíže konceptu klasické nástěnky je Lino, které se hodí i pro práci s rodiči. Žáci jistě ocení Popplet a pro řízení školy či projektů se zdaleka nejvíce hodí Stormboard. Na druhou stranu je třeba říci, že pokud se člověk ve škole rozhodne pro multifunkční využití nástěnek, je vhodné zvážit užití jedné technologie, a ne tří oddělených řešení.

Příspěvek byl napsán v rámci projektu INTERES. CZ.1.07/1.3.00/51.0035.

Předchozí díly: